Přeskočit na hlavní obsah
100 %
Hlasy

Jak se Irsko obrátilo k Židům zády… a nechalo antisemitismus řádit

Irští Židé sehráli v dějinách svého národa klíčovou roli, dnes však čelí otevřenému nepřátelství, protože vzpomínka na jejich přínos Irsku téměř vymizela.

Přeloženo pomocí AI z jazyka angličtina

Obávaní Black and Tans postavili několik zátarasů. Byl pátek odpoledne roku 1920 v dublinské čtvrti Portobello. Této oblasti se přezdívalo Malý Jeruzalém a byla srdcem živé židovské komunity města.

Britové pátrali po Michaelu Collinsovi, slavném irském revolučním vůdci. Black and Tans si byli jisti, že ho zahnali do kouta. Neuvědomovali si však, že síť podpory v této židovské komunitě je připravena okamžitě zasáhnout.

Collins se nejprve ukryl v domě Josepha Kervona, člena Dublinské hebrejské kongregace. Poté přelezl zeď a dostal se do zahrady reverenda Gudanského. Brzy byl převlečen za starého Žida v tradičním oděvu.

Když se obyvatelé čtvrti vydali do místní synagogy na Adelaide Road, Collins se mezi nimi krčil, zatímco skupina mířila ke kontrolnímu stanovišti. Když ho Black and Tans zastavili, Collins prý odpověděl nějakou „hatmatilkou“. Britské síly usoudily, že jde o jidiš, a nechaly zástup Židů i s Collinsem projít.

Přínos Židů k irské nezávislosti

Činy židovské komunity v Irsku vždy převyšovaly její velikost, která vyvrcholila na necelých 4 000 lidech při sčítání lidu v roce 1949. K dalším významným členům irské židovské komunity, kteří pomohli Irsku v roce 1921 dosáhnout nezávislosti na Británii, patří:

Robert Briscoe pašoval zbraně pro Michaela Collinse a IRA. Později se stal prvním židovským TD (poslancem parlamentu) v Irsku a primátorem Dublinu.

Estella Solomonsová stála v samém srdci irské revoluční sítě, ukrývala dobrovolníky a schovávala zbraně, jednou pod zeleninou, kterou nasbírala na pesachové sedery.

Michael Noyk byl významný právník, který obhajoval vězně z IRA a úzce spolupracoval s revolucionáři Arthurem Griffithem a Michaelem Collinsem.

Vrchní rabín Isaac Herzog byl Brity přezdíván ‚rabín Sinn Fein‘ pro svou zanícenou podporu irské nezávislosti a pro to, že plynně mluvil irsky. Úzce spolupracoval s Briscoem a Eamonem de Valerou, který se později stal irským premiérem.

Zapomenutá pomoc během Velkého irského hladomoru

Irové však nezlehčují jen značnou podporu, které se jim dostalo od jejich židovských bratrů a sester v Irsku. Téměř žádného uznání se nedostává ani londýnskému poslanci Lionelu de Rothschildovi. V roce 1847, během Velkého irského hladomoru (1845–1852), pomohl soukromě vybrat 600 000 liber na humanitární pomoc (dnes zhruba 20 milionů dolarů). Byla to zdaleka největší částka pomoci, jaká se pro Irsko v tomto katastrofálním období jeho dějin vybrala.

Naproti tomu indiáni kmene Čoktó poslali z Ameriky asi 170 dolarů a tímto dobročinným činem, který se dodnes oslavuje, si vydobyli zvláštní místo v srdcích a myslích Irů. Příspěvek Lionela de Rothschilda je mezi Iry téměř neznámý.

Antisemitismus v Irsku

V roce 2026 se Irskem valí vlna antisemitismu. Národ uvízl v kolektivní protiizraelské psychóze, která nedokáže rozlišit mezi jeho židovskou komunitou a údajnými činy Izraele. Vinni jsou všichni.

„Malé židovské děti se vracejí ze školy s pláčem, protože jim nadávali do ‚vrahů dětí‘,“ řekl o realitě, které irští Židé čelí, Maurice Cohen z irské Židovské zastupitelské rady. „Mám pocit, že lidé dostali svolení otevřeně nenávidět Židy.“

Židovská zastupitelská rada vyjádřila rostoucí znepokojení nad počtem antisemitských incidentů v Irsku, irská vláda však odmítla uznat sílící protižidovské nálady v Irsku, v jeho médiích, vzdělávacích institucích i v politice.

Irsko nejenže zapomnělo, jak Židé pomáhali utvářet jeho národ, jeho lid zapomněl i na vlastní dějiny. Doufejme, že se z této psychózy nakonec dokáže probrat. Ale moc bych na to nesázel.

Články v Hlasech píší členové komunity. Názory, fakta a obrázky patří jejich autorům; TheStateOfIsrael.com je neověřuje ani nepodporuje.

Něco se pokazilo

Akci se nepodařilo dokončit. Zkontrolujte připojení a zkuste to znovu.