David Albright
@TheGoodISIS · Pozorovatelé Íránu, jaderní experti a opozice
David Albright založil Institute for Science and International Security a po desetiletí sleduje íránský jaderný program, včetně analýzy íránského jaderného archivu, jehož se zmocnil Izrael.
Reakce na rezoluci Rady MAAE o Sýrii: Politizace procesu Nová rezoluce promarnila důležitou příležitost vyzvat Sýrii, aby poskytla správné a úplné jaderné prohlášení a přijala Dodatkový protokol, který by MAAE usnadnil učinit závěr, že její jaderný program je výhradně mírový. Zatímco všichni chtějí oslavovat změnu postoje syrského režimu a jeho nově nalezenou spolupráci a odměňovat ji, úkol ověřování je stále daleko od dokončení a tvrzení, že případ je uzavřen, jsou nepravdivá. Rezoluce z roku 2011 Sýrii konkrétně vyzvala, aby poskytla úplné prohlášení. Odstavec 4 rezoluce zní "4. Vyzývá Sýrii, aby neprodleně podepsala Dodatkový protokol, uvedla jej v platnost a v plném rozsahu jej prováděla a do té doby jednala v souladu s Dodatkovým protokolem, aby generální ředitel mohl poskytnout potřebné záruky ohledně správnosti i úplnosti prohlášení Sýrie podle její dohody o zárukách; " Nová rezoluce přijatá před několika dny ve vlastním odstavci 4 označuje ustanovení rezoluce z roku 2011 za "ukončená". Rezoluce z roku 2026 nemůže Sýrii osvobodit od povinnosti poskytnout správné a úplné prohlášení, což je, jak je uvedeno již v roce 2011, požadavek záruk podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. A to by mělo být provedeno bez prodlení. Současné prohlášení Sýrie je neúplné. Na základě četby nejnovější zprávy MAAE o zárukách v Sýrii zůstávají otázky ohledně celkového množství uranu přijatého ze Severní Koreje, výsledků úsilí Sýrie vybudovat přepracovatelský program a určit jeho umístění a pokroku a umístění snah vyrobit samotnou jadernou zbraň v době, kdy byl reaktor v roce 2007 bombardován. Kromě toho je ignorována úloha hlavního dodavatele nedeklarované jaderné technologie, materiálů a komponentů, totiž Severní Koreje, což byla praxe nepřijatelná v případě Íránu a Iráku. V důsledku toho MAAE neuzavřela okruh jaderných zbrojních aktivit starého režimu a ztratila dynamiku potřebnou k dosažení lepšího stavu.
Přeloženo z jazyka angličtinaNOVÁ ANALÝZA: Spolupráce USA a Saúdské Arábie v oblasti obohacování: rámec pro černou skříňku V balíčku dohod o jaderné spolupráci mezi USA a Saúdskou Arábií, v memorandu a v neutajovaném hodnocení nešíření je mnoho věcí k prostudování. Začali jsme snahou pochopit, jak a na základě kterých ustanovení by Spojené státy mohly Saúdské Arábii poskytnout zařízení pro obohacování. Níže uvádíme hlavní zjištění: - Zdá se, že znění je záměrně strukturováno tak, aby zařízení pro obohacování navržené, postavené a provozované USA mohlo být rozmístěno v Saúdské Arábii, aniž by automaticky došlo k převodu technologie odstředivek obsažené v tomto zařízení. Podrobnosti nebyly poskytnuty, ale v takovém uspořádání by se očekávalo, že USA si ponechají kontrolu nad návrhem, výrobou, montáží, údržbou a fyzickým přístupem k odstředivkám. - To je v souladu s tím, co The Wall Street Journal dříve popsal jako tajné zařízení typu „černá skříňka“, které „zabraňuje převodu citlivé technologie obohacování“ do Saúdské Arábie. - Dohoda vytváří rámec pro zřízení závodu na odstředivky typu černé skříňky, avšak zřízení tohoto zařízení si vyžádá mnoho budoucích dohod mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, nikoli jen dvouletou Společnou studii obohacování a konverze (JECS). - Pokud jde o důsledky pro šíření technologií, několik věcí musí proběhnout nezávisle, konkrétně omezení přístupu k odstředivkám a k technologii odstředivek. Veřejná dohoda zatím jasně nestanoví omezení fyzického přístupu k prvně uvedenému. Poskytuje však mechanismy k omezení přístupu k velké části druhého. Především kategoricky vylučuje převod Omezených údajů (RD) a utajovaných informací, které zahrnují mnoho oblastí souvisejících s návrhem, specifikací, výrobou a provozem odstředivek. - Potenciální mezerou je, že dohoda za určitých okolností výslovně povoluje převod citlivé jaderné technologie odstředivek (SNT). Dohoda umožňuje převod SNT na podporu Společné studie obohacování a konverze (JECS) nebo na základě písemné dohody stran. Právní architektura dohody proto nepředstavuje kategorický zákaz kdykoli převádět nebo vyučovat informace o zařízeních pro obohacování. - Veřejný balíček mlčí o otázce, zda by Saúdská Arábie mohla uskutečňovat vlastní výzkumné a vývojové programy odstředivek a současně od Spojených států obdržet závod na obohacování dodaný USA, včetně SNT. Uvádí sice, že existuje „porozumění, že žádná SNT převedená pro účely JECS nesmí být Královstvím Saúdské Arábie použita k jiným účelům“, ale to je stále třeba písemně uvést v dosud nevyjednané „výměně diplomatických nót“ a vyvolává to otázky ohledně ověřování. - Na základě našeho dřívějšího výzkumu a současného vyhledávání otevřených zdrojů s pomocí umělé inteligence jsme ve veřejně dostupné vědecké literatuře nalezli jen málo důkazů o významném nebo trvalém domácím saúdskoarabském výzkumu specializovaných technologií potřebných pro obohacování pomocí plynových odstředivek. - To naznačuje, že pokud chce Saúdská Arábie v krátkodobém až střednědobém horizontu nezávisle získat schopnosti obohacování pomocí plynových odstředivek, bude muset zahájit významný domácí program, nebo takovou schopnost získat prostřednictvím zahraniční technologie a výcviku. Druhá možnost by mohla zahrnovat tajnou pomoc od dodavatelů odstředivek, například Pákistánu, nebo využití příležitostí, které nabízí spolupráce se Spojenými státy. - Celkově je myšlenka závodu na obohacování typu černé skříňky přitažlivá. Aby bylo možné určit, zda tento balíček dohod a dohody, které po něm budou následovat, dosáhnou bezpečné černé skříňky, je třeba zodpovědět mnoho otázek ohledně rozsahu zapojení Saúdské Arábie do výstavby, údržby a provozu zařízení pro obohacování a ohledně rizika šíření. Naše zpráva obsahuje seznam 21 otázek, které by měl Kongres položit
Přeloženo z jazyka angličtinaNEW: Video footage from the IAEA visits in Syria shown on The World is One News in August 2026 confirms that Director General Rafael Grossi visited the Marj as Sultan compound in addition to the buried Al Kibar reactor site. The image of him inside a building can be correlated with a secondary building at the compound. The IAEA video narration appears to point to the Marj as Sultan site as the “second location that was previously undeclared," which lines up with the IAEA report identifying the second undeclared location as “a fuel fabrication plant where the nuclear fuel for the reactor at Dair Alzour [aka Al Kibar reactor] was manufactured.” The Institute published a photo in 2013 of the same chemical processing hall that Grossi visited. The image the Institute acquired in 2013 shows the hall as it appeared in about 2005, before operation, and it shows equipment being installed. Prominent is a large metal column with windows described by the source as equipment for the cleaning or purification of solutions, i.e., a scrubber or solvent extraction column. This, and other equipment in other images, is likely part of an integrated chemical processing system to convert yellowcake into uranium tetrafluoride. In last year’s NPT safeguards report, the IAEA had reported on taking environmental samples at a location where many uranium particles were present, and where analysis specifically pointed to the conversion of uranium ore concentrate to uranium oxide. In the most recent safeguards report, the IAEA concluded that the entire fuel manufacturing process took place in Syria. Given that no new site for this was identified by the IAEA, this strongly indicates that the entire multi-step process from uranium ore concentrate to UO3, the reduction to UO2, the fluorination to UF4, and the reduction to uranium metal, as well as the alloying, melting, extruding into fuel rods and cladding with magnesium alloy took place in the various buildings at the Marj as Sultan site. The images from the IAEA visit show that the interior has been completely stripped. It is the responsibility of Syria to explain where the critical and contaminated nuclear fuel production equipment now resides.
NEW 🚨: The IAEA and Syria have achieved major breakthroughs this summer in bringing Syria back into compliance with its safeguards obligations over its undeclared nuclear reactor, a fuel fabrication plant, and stored uranium metal fuel and scrap. The secret Al Kibar reactor at the Dair Alzour site was nearing completion when bombed by Israel in 2007, bringing to an end a major nuclear weapons effort based on plutonium that Syria was steadily advancing with the assistance of North Korea. Yet, despite the significant progress on Syria coming into compliance, which is to be commended, Syria has not yet come clean about its nuclear weapons ambitions under the old regime. The recent breakthroughs follow years of denials by the previous Syrian government that the site contained a nuclear reactor. With a new government, these breakthroughs became possible. The IAEA stated in its September 1, 2026, NPT Safeguards Implementation report on Syria that it has been able to clarify and resolve the Agency’s questions concerning the outstanding safeguards issues previously reported to the Board. However, the report does not state that the IAEA has received from Syria a complete nuclear declaration or that verification activities are finished. Information absent in the report includes: The planned scope, location, and schedule of the facility to separate plutonium from fuel that was to be irradiated in the reactor. This activity is referred to as “reprocessing” in the IAEA report; North Korea’s cooperation in building the reactor and providing associated technologies and facilities needed to operate the reactor, make the fuel, and separate plutonium; Any discussion about nuclear weaponization Syria may have conducted, with or without North Korean assistance. Moreover, the new information reflects what has been reported by the IAEA and others, such as the U.S. and Israeli governments, Süddeutsche Zeitung (on uranium conversion), and the Institute, about Syria’s undeclared nuclear activities. The new revelations provide confirmation and new details of certain activities and facilities, but they do not provide any surprises or fill in the missing information about the entire scope of the reactor and reprocessing project and Syria’s cooperation with North Korea. As such, the recent breakthroughs should be celebrated, but they do not yet achieve the transparency achieved in prior such cases, such as in South Africa, Taiwan, and Iraq in the 1990s. The IAEA should seek additional information from Syria with the aim to ensure the Agency has received and verified a complete declaration of Syria’s previously undeclared nuclear efforts. The report contains several bulleted findings of the new information on the ongoing issue of Syria’s NPT safeguards compliance contained in IAEA report on Syria and provides context for this information. Our report also contains several recommendations: The IAEA Board should adopt a resolution commending Syria’s new government’s effort but require the IAEA to ensure Syria’s nuclear declaration is complete. Syria should resolve additional questions on the context and framework under which the secret plutonium production reactor was built, i.e., on its role within a secret nuclear weapons program and other nuclear weapons relevant activities that took place. The uranium metal fuel should be removed for safety and security reasons. Key, single-use equipment related to uranium conversion and fuel manufacturing, as well as plutonium separation, should be located and rendered unusable or removed as well. The report can be found here: https://t.co/CkhCRguR2W
@Airbus Satellite imagery from mid-July and early-August show light vehicle activity at the above ground section of the Esfahan nuclear complex. Several container trucks and small passenger vehicles can be seen throughout the complex. The western most parking lot has several vehicles in it, while the ones closest to the main complex are nearly empty. It is unclear what exactly this activity is indicative of, but the presence of container trucks raises questions as to if Iran is attempting to recover and transport items from the remaining structures or destroyed buildings. As of August 3rd, the tunnel entrances remain backfilled with dirt and are inaccessible. Iran has made no attempt to dig into them.
As per the recent news concerning "hidden nuclear stocks in Syria at Site 99 that are leftover from Al Kibar reactor project," (@DAVIDHALBRIGHT1) the Institute has identified a possible contender for the location of where the nuclear material may be held. Available evidence points towards the Tal Qartal "Project 99/CERS" underground missile complex, which was heavily damaged in an Israeli airstrike carried out in September 2023 (with four probable underground tunnel entrance buildings destroyed in a second attack in December 2024). The latest imagery of the site, from July 17, 2026, only shows that the debris from the destroyed buildings had been removed, with no other activity visible at that time. We will be waiting for further information from the IAEA to confirm that this is the location and that nuclear material was successfully removed from Syria.
NEW: Is the U.S./Kingdom of Saudi Arabia Peaceful Nuclear Cooperation Agreement a new approach to stop proliferation or is it a proliferation-prone mistake? We are on the cusp of a potential era of increased nuclear proliferation. We have been assessing “Who’s Next” and looking for innovative ways to stop further proliferation. It is clear that traditional approaches are not adequate. Saudi Arabia has long been viewed as a potential proliferator. Its leaders have made clear that if Iran gets nuclear weapons, it will follow suit. It added a chilling dimension to that threat with its recent military cooperation deal with Pakistan which has widely reported, albeit unknown, nuclear components. It is feared that one of those nuclear components could include the supply of an enrichment plant. It is too early to fully judge the merits of the U.S./Saudi nuclear cooperation agreement until it is released and its secret side deals understood. But based on public reporting, some observations can be made that can be checked against the actual agreement when it becomes public. These observations can also serve to help create a framework to judge the agreement’s adequacy against additional nuclear proliferation in the Middle East and elsewhere. Read our report here: