Saeed Ghasseminejad
@SGhasseminejad · Pozorovatelé Íránu, jaderní experti a opozice
Saeed Ghasseminejad je vedoucí poradce FDD pro íránskou ekonomiku a sankce.
„Operace zaměřila své poselství na íránskou vládu, monarchistické skupiny a tábor Pahlaví. Aktéři šířili zfalšované video útočící na člena rodiny Pahlaví a proti těmto cílům použili rámec „Ani šáh, ani šejch“. Tento obsah byl vytvořen s cílem posílit pozici MEK v íránské opozici.“
Přeloženo z jazyka angličtinaCeny výrobců se meziročně téměř zdvojnásobily; zemědělský PPI vzrostl o 144,3 % Co se stalo. Jarní index cen výrobců za rok 1405 podle Statistického centra Íránu činil 614,1. Celkové ceny výrobců vzrostly mezikvartálně o 28,3 %, oproti jaru 1404 o 98,9 % a na bázi průměru za čtyři čtvrtletí o 66,7 %. Zemědělství zaznamenalo nejvyšší meziroční růst mezi hlavními sektory, a to 144,3 %, zatímco jeho růst na bázi průměru za čtyři čtvrtletí činil 86,9 %. Základní souvislosti. PPI měří ceny, které výrobci dostávají za produkci ve fázi výroby. Není přímým měřítkem nákladů výrobců na vstupy, jejich ziskových marží ani maloobchodních cen pro domácnosti. Ukazuje však, jak se budou ceny vyvíjet. Zemědělský PPI s meziročním růstem o 144,3 % neznamená, že každý zemědělský vstup zdražil o 144,3 %, ani z toho nevyplývá, že spotřebitelské ceny potravin musí vzrůst o stejnou částku. Tvrzení Donya-e Eqtesad o stlačování marží vycházejí kromě samotného PPI z rozhovorů a důkazů o nákladech. Ekonomický význam. Čísla PPI ukazují mimořádně silný cenový tlak ve fázi výroby. Více než zdvojnásobení cen zemědělské produkce meziročně zvyšuje náklady na nákup pro zpracovatele potravin a velkoobchodníky, i když slabá poptávka domácností brání úplnému promítnutí do maloobchodních cen. Vážnější střednědobé riziko vzniká, pokud náklady na zemědělské vstupy rostou rychleji než prodejní ceny zemědělských produktů. V takovém případě se nominální tržby mohou zvýšit, zatímco reálné marže a kapacita financování pracovního kapitálu se zhorší, což omezí nákupy hnojiv, krmiv, osiva nebo vybavení pro další výrobní cykly. Důsledky/budoucí trendy. K pravděpodobné úpravě může dojít dvěma kanály: vyššími cenami potravin v navazujících článcích nebo slabší budoucí nabídkou. Rovnováha závisí na poptávce domácností, dotacích, regulovaných cenách, přístupu k úvěrům a zemědělským vstupům. Co sledovat dál. Sledujte další zveřejnění PPI, ceny výrobců v potravinářství, dostupnost krmiv a hnojiv a fyzickou produkci. Nepoužívejte jarní PPI mechanicky k předpovědi zářijového CPI; jeho největší hodnota spočívá v tom, že je důkazem silného cenového tlaku na začátku řetězce a možného narušení nabídky.
Přeloženo z jazyka angličtinaV Islámské republice vláda podporuje teroristu z Lidových mobilizačních sil, který hodlá napadnout íránskou dívku, zatímco íránská dívka a íránští chlapci, kteří ho podporují, končí ve vězení.
Přeloženo z jazyka perštinaTeherán plánuje rozšířit obchod přes Turecko Co se stalo Donya-e Eqtesad uvádí, že íránská vláda vydala patnáctibodový balíček zaměřený na odstranění infrastrukturních, logistických a administrativních úzkých míst na severozápadních hraničních terminálech země, zejména v Bázargánu. Opatření dávají guvernérovi Západního Ázerbájdžánu větší koordinační pravomoci, usilují o zlepšení spolupráce mezi vládními úřady, rozšíření kapacity pro odbavování kamionů, modernizaci infrastruktury a zajištění pokračování provozu na hranici během výpadků digitálních systémů. Základní souvislosti Bázargán nabývá na významu, protože námořní narušení přesouvají větší podíl íránského obchodu směrem k Turecku a na pozemní trasy spojující Írán s Evropou a západní Asií. Pozemní přechody však nemohou automaticky absorbovat objemy obchodu v přístavním měřítku. Dřívější íránské zprávy zdokumentovaly fronty kamionů, delší přepravní časy a rostoucí náklady na přepravu podél alternativních pozemních koridorů. Otevřená hranice tak může zůstat vážným ekonomickým úzkým místem, pokud je její odbavovací kapacita nedostatečná. Proč je to ekonomicky důležité Vláda se zaměřuje na dobu vyřízení a fyzickou kapacitu, místo aby pouze podepisovala další obchodní dohody. Každý den, kdy kamion nebo kontejner čeká na hranici, váže náklad, přepravní kapacitu a provozní kapitál. U meziproduktů a kapitálového zboží může pomalejší odbavení narušit výrobu v továrnách a investice, i když zásilky nakonec projdou celním řízením. Pokud bude účinně zaveden, mohl by kapacitnější koridor Bázargán částečně snížit závislost Íránu na jižních námořních trasách a zlevnit obchod s Tureckem a Evropou. Důsledky / co sledovat dál Klíčovými ukazateli jsou denní počet přejezdů kamionů, průměrná doba celního odbavení, délka front a četnost a trvání výpadků IT systémů. Balíček bude mít význam pouze tehdy, pokud se tyto provozní ukazatele zlepší. Pokud objem obchodu poroste rychleji než kapacita hranice, může patnáctibodový balíček pouze zabránit dalšímu zhoršování, místo aby obnovil logistické náklady z doby před válkou. Washington může na oplátku reagovat zesílením diplomatického tlaku na Ankaru a posílením vymáhání sankcí vůči tureckým subjektům, které usnadňují íránské snahy obcházet americké sankce a námořní omezení.
Přeloženo z jazyka angličtinaÍránská ekonomika: Na co si dát pozor? 9. září 2026 Za prvé sledujte dodavatelský řetězec íránského vývozu ropy. Vzhledem k tomu, že Spojené státy cílí na ropné tankery, zároveň udržují blokádu a prosazují sankce, se schopnost Teheránu přepravovat ropu zmenšuje dokonce i do budoucna. Za druhé sledujte dolar za 233 000 tomanů a zhruba 44% prémii na devizovém trhu. Posun k hodnotě 240 000 by zvýšil riziko, že se poslední oslabení měny pevně promítne do průmyslových a maloobchodních cen, protože podniky upravují ceny tak, aby odrážely vyšší náklady na náhradu. Za třetí sledujte sankční riziko vyplývající z postoupení věci MAAE. Rusko a Čína činí okamžitá represivní opatření OSN nepravděpodobnými, íránská odveta proti inspektorům nebo porušení povinností vyplývajících ze záruk by však mohly vyvolat nová opatření USA a Evropy, a to i bez sankcí Rady bezpečnosti. A konečně rozlišujte mezi dočasnou adaptací a trvalou strukturální změnou. Teherán může přesměrovat část svého obchodu a využívat alternativní platební systémy za značné náklady pro svou ekonomiku. Sousední země však současně investují miliardy do infrastruktury navržené tak, aby obešla Írán a trvale oslabila jeho geografický vliv. Závěr: Íránská ekonomika stále více řídí nedostatek a přístup namísto rozšiřování základních ekonomických toků. Pokud se neobnoví nový vývoz ropy, neklesnou obchodní náklady a přístup k devizám se nestane spolehlivějším, nejpravděpodobnějším vývojem zůstává slabší rijál, omezení dovozu, pokles investic a další oslabování reálné spotřeby domácností.
Přeloženo z jazyka angličtinaŠest bratrů z dělnické čtvrti v Teheránu vybudovalo z malé nábytkářské dílny úspěšný podnik s působností po celé zemi. Poté byl v lednu 2026 jeden z nich, Hamid Arzanlou, v teheránské čtvrti Tehranpars střelen do hlavy jednotkami režimu. Jeho bratr Vahid mu běžel na pomoc. Byl dvakrát postřelen do krku. Oba bratři upadli do kómatu. Hamid zemřel jako první. Vahid zemřel o několik dní později. Jejich matka přišla o dva syny. Pět dětí přišlo o své otce. Byli to hrdinové. Také sehráli důležitou roli ve stávkách na trhu s nábytkem, které doprovázely lednové povstání.
Přeloženo z jazyka angličtinaSkvělý text od členů vodohospodářského expertního týmu projektu Iran Prosperity Project.
Přeloženo z jazyka angličtinaPřipojte se ke kampani #lastbreath, která má zvýšit povědomí o vlně poprav v Íránu.
Přeloženo z jazyka angličtina«از روانشناسان، روانپزشکان و درمانگران ایرانی میخواهم برای حمایت فوری، مستمر و محرمانه از خانوادههای جاویدنامان پیشقدم شوند. از همه هممیهنانم نیز میخواهم منتظر درخواست کمک نمانند. اگر خانوادهای از جاویدنامان را میشناسید، به سراغشان بروید؛ احوالشان را بپرسید، صدایشان را بشنوید و در کنارشان بمانید.» شاهزاده رضا پهلوی
وحید و حمید ارزانلو، جانفداهای میهن و کارآفرینان قهرمان شش برادر از یکی از محلههای کارگرنشین تهران، توانستند یک کارگاه کوچک مبلسازی را به تجارتی موفق در سراسر کشور بدل کنند. اما در دیماه ۱۴۰۴، یکی از این برادران به نام حمید ارزانلو، در منطقه تهرانپارس با شلیک مستقیم نیروهای رژیم به سرش هدف قرار گرفت. زمانی که برادرش، وحید، برای کمک به او شتافت، خود نیز با اصابت دو گلوله به گردنش به شدت مجروح شد. هر دو برادر به کما رفتند؛ حمید پیش از برادرش جان سپرد و وحید نیز چند روز پس از او جان باخت. در این فاجعه، یک مادر داغدارِ دو فرزندش شد و پنج کودک، پدران خود را از دست دادند. حمید و وحید تنها رهگذرانی نبودند که قربانی این خشونتها شوند؛ آنها قهرمانهایی بودند که در اعتصابات بازار مبل که همگام با خیزش دیماه به وقوع پیوست نیز شرکت داشتند.
Iran’s Economy Today: Managing Scarcity Not Solving It September 7, 2026 Iran’s gasoline reform is moving from announcement to implementation. Starting September 8, the price of third-tier gasoline purchased with filling-station cards will double from 5,000 to 10,000 tomans per liter; other pricing tiers remain unchanged. Officials have also disclosed a gasoline deficit averaging roughly 10 million liters per day over the past five months and hope that the higher price could reduce consumption by at least 3 million liters per day. The rial recovered some ground during Monday’s trading but remains severely weakened. The free-market dollar ended Monday at 222,100 tomans, compared with a regulated commercial remittance rate of 161,466 tomans, a free-market premium of roughly 37.6%. Meanwhile, reported average daily turnover in the official commercial foreign-exchange market has risen to $131 million in September, from $46 million in April. Authorities are pursuing two parallel tracks: channeling more trade through formal foreign-exchange mechanisms and supporting banking-system liquidity. This week, the Central Bank supplied 70 trillion tomans through repo operations. The conflict is also prompting structural adjustments across the region. The UAE says it is accelerating investment in east-coast ports, pipelines, railways, and alternative trade corridors to reduce the dependence of its energy exports and commerce on Hormuz. Qatar, meanwhile, is working to reopen the Strait and create conditions for renewed U.S.–Iran negotiations. Domestically, tax receipts rose about 55% year on year to 800 trillion tomans during the first five months. But the annual tax target increased by almost exactly the same percentage, so the headline revenue growth does not, by itself, demonstrate a faster pace of budget execution. Electricity shortages continue to constrain production: the Labor Ministry has authorized factories to shift workers’ weekly rest days to make up for production hours lost to power curtailments. The regime is also seeking to expand overland transit through Iraq and accelerate renewable-energy investment. The balance of risks remains tilted to the downside. The regime is trying to reroute trade, ration supplies, and manage economic flows. But sustaining those flows is becoming more costly, while the external shock is driving lasting changes in regional trade routes and energy infrastructure.
Iranians are mobilizing and they say clearly what they want. “Iran will rise again, with solidarity and national will. Long live the Shah.” https://t.co/qOFFNtoGAM
As the United States steps up sanctions enforcement against the Islamic Republic in Iran and its energy sector, the Islamic Republic of Pakistan has increased its imports of Iranian fuel. It is time to sanction the Pakistani entities involved for their blatant violations of U.S. sanctions.
Iran’s Economy: Scarcity Management Intensifies The most important new development is Tehran’s announced plan to establish an additional restricted maritime zone around the Strait of Hormuz, extending from the U.S. blockade line to Iranian loading ports. Mohsen Rezaei says vessels approaching the Strait without coordinating with Iranian authorities will be added to an Iranian sanctions list. Rezaei also claimed that Hormuz is “completely closed.” That assertion, however, conflicts with observable shipping traffic and U.S. Energy Secretary Chris Wright’s statement that more than 9 million barrels per day are currently transiting the Strait. The second major development is a domestic gasoline price increase. The government announced that, beginning September 8, gasoline purchased with filling-station cards, the third pricing tier, covering purchases beyond the 110-liter monthly quota, will cost 10,000 tomans per liter. Prices for the first 60 liters will remain at 1,500 tomans per liter, and the next 50 liters at 3,000. Meanwhile, Iran claims it used an earlier ceasefire window to move 70–80 million barrels of previously accumulated oil outside the blockade area and is now selling those stocks. Tehran is also combining temporary relief with tougher enforcement of its trade controls. Foreign-exchange repatriation deadlines have been extended because of wartime disruptions, but unresolved obligations exceeding €3 million will eventually be referred to prosecutors. Separately, surging Pakistani demand for Iranian liquefied petroleum gas is overwhelming the Rimdan border crossing, while the Central Bank is preparing a gold-linked securities offering equivalent to 100,000 coins. The outlook remains negative. The gasoline price hike will add to inflationary pressure as the blockade persists and sanctions enforcement intensifies. More broadly, the regime is increasingly managing scarcity and access rather than expanding underlying economic flows. Unless fresh oil exports, banking access, and high-capacity trade routes recover, the economy will remain exposed to further currency depreciation, increasingly expensive imports, and weakening real economic activity.
«به رژیم ضحاکی و رهبر مفقودش میگویم:..گمان نکنید با کشتار دهها هزار میهنپرست توانستهاید اراده ملت را درهم بشکنید. آتش خشم و اعتراض مردم خاموش نشده است. ملتی که برای آزادی، رفاه و آیندهای بهتر ایستاده است، در برابر سرکوب، فساد، بیکفایتی و تحمیل فقر سکوت نخواهد کرد.» شاهزاده رضا پهلوی
دقیق و درست از کامیار بهرنگ “به همین دلیل مبارزه سیاسی با جمهوری اسلامی برای یک ملیگرای ایرانی موضوعی حاشیهای یا انتخابی میان چند اولویت نیست. تا زمانی که نظامی بر ایران حاکم است که منافع خود را در تضاد با منافع ملی تعریف میکند، دفاع از ایران و تلاش برای پایان دادن به آن دو موضوع جدا از یکدیگر نیستند.”
از انجمن ایران-آلمان و گروههای همکارشان برای برگزاری این نشست و از همه شرکتکنندگان که از راههای دور و نزدیک در این برنامه شرکت کردند تشکر میکنم. همراه با دیگر دستاندرکاران پروژه شکوفایی ایران از شاهزاده رضا پهلوی که به ما اعتماد کردهاند تا در این پروژه ملی فعالیت کنیم سپاسگزارم. @PahlaviReza
Why Does Tehran Threaten U.S. Forces but Spare Israel? We are seeing a great deal of huffing and puffing from pro-regime figures about how the Islamist regime escalated the military confrontation, targeting U.S. naval assets, and is wiling to impose significant American casualties. What is striking, however, is the absence of comparable actions and even threats against Israel. American military strategists should be asking why Tehran is reluctant to escalate directly against Israel, a much smaller and weaker country than the U.S., while increasingly willing to expand its operations against U.S. forces. That asymmetry reveals something important about the regime’s calculations, perceived vulnerabilities, and deterrence thresholds.
Iran’s trade under a three-prong attack! The immediate threat Tehran faces is the tanker campaign. Saturday’s U.S.-confirmed strikes on three Iranian tankers materially increase physical oil-transport risk. The threat is expansion of the operation to oil and gas and gasoline infrastructures. The second threat is secondary-sanctions contagion. Golden Global is a small institution; the larger question is how banks in Turkey, the UAE and China alter their behavior before Treasury announces its next target. Third is the 227,000-toman dollar. With a roughly 41% gap between the free-market and “Mobadelei” rates, both inflation pass-through and the economic value of preferential FX allocation are becoming more extreme. Fourth, actual industrial electricity allocations deserve close attention. Steelmakers receiving 15% of requirement despite a promised minimum of 40% demonstrate that the claimed improvements in national electricity balance have not yet translated into predictable supply for energy-intensive industry which casts a shadow of doubt on the claim itself. Finally, the interaction among the new gold-linked monetary instrument, kalabarg expansion and gasoline policy will show how the government intends to manage a difficult three-way trade-off: absorbing inflationary liquidity, keeping producers financed and preserving household purchasing power. The newest information points to an economy facing simultaneous pressure on all three sides of its external transaction chain: physical shipment, financial settlement and domestic currency conversion. Saturday’s tanker strikes attack transport capacity; the Golden Global action raises the cost of moving exports proceeds; and the dollar’s rise to 227,000 tomans increases the domestic price of whatever foreign currency still reaches the economy. Meanwhile, energy rationing constrains production and monetary authorities must choose between suppressing liquidity and supplying enough working capital to prevent further output losses. Without a material reopening of export and payment channels, the baseline remains continued depreciation, very high inflation, import compression and weakening real productive capacity.
Oil minister discloses major damage to Asaluyeh gas refineries, Tehran fuel depots and petrochemical utilities What happened Oil Minister Mohsen Paknejad provided one of the most detailed official accounts yet of wartime damage to Iran’s energy infrastructure. He said that on March 18, 2026, four South Pars gas-processing plants, Asaluyeh refineries 3 through 6, were struck. A significant share of production initially had to be reduced, although some units returned within hours and reconstruction began within several days. Paknejad says a “significant portion” of the lost capacity has since been restored and expects further production recovery over the coming months. These are official Iranian claims and have not been independently audited. Paknejad also confirmed that the Rey, Shahran and Ghochak fuel depots in Tehran were hit during earlier attacks and that Rey’s loading facilities were damaged. The ministry shifted part of the fuel-distribution logistics from southern and central regions to compensate. He further said petrochemical facilities in Mahshahr and Asaluyeh were struck, including utilities supplying steam, electricity and nitrogen as well as process units, causing a significant initial loss of petrochemical production capacity. Background The regime entered the conflict with structural shortages in gas and electricity already in place. Energy infrastructure is also highly networked. Damage to a utility plant, gas-processing train or fuel-loading terminal can constrain output far beyond the physical footprint of the damaged facility. Why it matters economically The Asaluyeh damage matters directly for the coming winter. Gas processing determines how much field production becomes usable pipeline gas for households, power plants and industry. Any capacity still offline when temperatures fall increases the probability that industrial consumers will again be rationed first. Petrochemical damage also has a foreign-exchange consequence. Petrochemicals are among Iran’s most important non-oil export categories, so lost output weakens an alternative source of FX at precisely the moment crude exports are constrained. Damage to Tehran’s fuel depots similarly reduces distribution resilience even if aggregate gasoline production appears adequate which is not. Outlook Watch actual gas processing, petrochemical production, loading capacity at the Tehran depots and industrial gas allocations as temperatures decline. Paknejad’s statement that further production gains should appear over the next several months is a forecast, not yet a realized recovery.
او در سخنرانیاش در گردهمایی تاریخی مونیخ، گفت: «در این ۴۷ سال، فقط جمهوری اسلامی نبوده که مانع آزادی ایرانمان شده است؛ بلکه اشخاص و گروههایی هم بودهاند که سود و منفعتشان در این بوده است که جمهوری اسلامی همچنان بر قدرت بماند و جوانهایی را که برای آزادی ایرانمان جانفشانی میکنند، قتلعام کند.»
نسلی در کنار آریامهر نایستاد و ایران به چاه ویل تاریخ فرو افتاد. ما تا آخرین نفسی که داریم برای بیرون آوردن ایران از این مغاک عمیق کنار فرزند آریامهر خواهیم ایستاد. https://t.co/mPiy19UNfJ
Gasoline Stocks Come Under Severe Pressure as Daily Distribution Reaches 150 Million Liters What happened A Donya-e Eqtesad analysis reports a warning from an unnamed official that Iran’s strategic gasoline inventories have reached a “dark red” condition. According to the report, daily gasoline distribution increased from an average of 138 million liters in Mordad (August) to 145 million liters and then to 150 million liters per day. Because the actual level of strategic gasoline stocks has not been publicly disclosed, the “dark red” characterization should be treated as an official warning reported by Donya-e Eqtesad, rather than as an independently verifiable inventory threshold. Donya-e Eqtesad also argues that part of the recent surge may reflect precautionary filling driven by uncertainty over future gasoline quotas and prices. Expectations of scarcity or higher prices can themselves temporarily increase demand. This, however, is an economic interpretation rather than a directly measured decomposition of consumption. Background Two refineries, Adish Jonoubi and Mehr Persian Gulf, are expected under current plans to add approximately 12 million liters per day of gasoline production by year-end equivalent to roughly 8% of consumption at the current 150-million-liter daily distribution rate. The two projects are also expected to add around 5 million liters per day of diesel production. These figures represent prospective production capacity, not current output. Why it matters economically Strategic gasoline stocks are valuable precisely because they provide a buffer against refinery outages, import disruptions, war-related damage, and other supply shocks. If those inventories are routinely drawn down to cover a structural gap between domestic production and everyday consumption, Iran is consuming the emergency buffer it would otherwise need during a more severe disruption. The imbalance also has fiscal and external-sector consequences. A persistent gasoline deficit can force Iran to import fuel, consuming scarce foreign exchange, even though maritime trade is significantly curbed now. Outlook The key indicators to watch are actual daily gasoline distribution, the pace of strategic-stock replenishment, and the commissioning dates of the two new refineries. An additional 12 million liters per day of gasoline production would be significant, but it would not eliminate the imbalance if consumption remains near or continues rising above 150 million liters per day.
اسرائیل چنان جمهوری اسلامی را ادب کرده است که «قائد غایب» جرئت نمیکند چیزی به سمت اسرائیل پرتاب کند.
Gasoline stocks come under severe pressure as daily distribution reaches 150 million liters What happened A Donya-e Eqtesad analysis reports a warning from an unnamed responsible official that Iran’s strategic gasoline inventories have reached a “dark red” condition. The publication says daily gasoline distribution rose from an average of 138 million liters in Mordad to 145 million and then 150 million liters per day. Because the underlying strategic-stock level has not been publicly disclosed, the “dark red” characterization should be treated as an official warning reported by Donya-e Eqtesad, not as an independently measurable inventory threshold. Donya-e Eqtesad argues that some of the recent surge may reflect precautionary filling caused by uncertainty over future quotas and prices: expectations of scarcity can themselves temporarily increase demand. That is an economic interpretation rather than a directly measured decomposition of consumption. Background Two refineries, Adish Jonoubi and Mehr Persian Gulf, are expected, according to current plans, to add about 12 million liters per day of gasoline production by year-end, equivalent to roughly 9% of current consumption. They are also expected to add around 5 million liters per day of diesel production. Those are prospective project figures, not current output. Why it matters economically Strategic stocks are valuable precisely because they provide flexibility during refinery outages, import disruption or war damage. If they are routinely used to cover a structural gap between domestic production and everyday consumption, Iran consumes the buffer it would otherwise need for a more severe emergency. The problem is also fiscal and external. A gasoline deficit can require imports, consuming scarce foreign exchange; alternatively, it prevents Iran from exporting refined products that could otherwise earn FX. Outlook The next key indicators are actual gasoline distribution, strategic-stock replenishment and the commissioning dates of the two new refineries. A production increase of 12 million liters per day by the end of the Persian year ,six months from now, would be significant, but it will not eliminate neither the current nor the future imbalance if consumption continues rising toward or above 150 million liters per day. Demand management and vehicle efficiency therefore remain as important as new refinery capacity.
Související články
- IAEA Board Refers Iran to UN Security Council for First Time in 20 Years
- U.S. Strikes Iranian Tankers After New Missile Attempt on Navy Warship
- UAE Expands Ports and Trade Routes to Protect Energy Exports
- Netanyahu Says Israel Is Working to Bring Down Iran’s Regime
- Netanyahu Says Toppling Iran’s Regime Is Israel’s Main Remaining Task
- Iranian Command Threatens Harsher Strikes on U.S. Warships if Blockade Continues
- U.S. Sanctions Turkish Bank Over Tens of Millions in IRGC-QF Transactions
- U.S. Strikes Three Iranian Oil Tankers After IRGC Targets Navy Warships