Zahraniční vztahy

USA uznaly Izrael 14. května 1948. Obranné memorandum z roku 2016 zahrnuje fiskální roky 2019–2028 a předpokládá ročně 3,3 miliardy dolarů vojenského financování a 500 milionů na protiraketovou obranu, podle rozpočtových prostředků schválených Kongresem. USTR uvádí dvoustranný obchod se zbožím a službami v roce 2025 ve výši 54,2 miliardy dolarů.

Izrael a západní Německo navázaly diplomatické vztahy 12. května 1965. Připomínání holokaustu, odškodnění, vědecká výměna a obranná spolupráce jsou jejich důležitými součástmi. Izrael předal Německu první operační systém Arrow 3 dne 3. prosince 2025; protiraketový prostředek byl vyvinut společně s USA.

Británie a Izrael podepsaly v březnu 2023 plán spolupráce v obchodu, technologiích a bezpečnosti. Británie uznala Palestinu 21. září 2025. V září 2026 oznámila záměr omezit obchod s izraelskými osadami na Západním břehu; Izrael se postavil proti a oznámil odvetná opatření včetně uzavření britského konzulátu ve východním Jeruzalémě. Od 8. října 2026 pokračovalo britské zastoupení ve stejné budově v omezeném rozsahu: Izrael hovořil o pracovní skupině sedmi diplomatů, Británie o Misi Spojeného království v Jeruzalémě.

Francie a Izrael navázaly diplomatické vztahy v roce 1949; vědecká výměna a židovské a frankofonní komunity udržují dlouhodobé vazby. Francie uznala Palestinu 22. září 2025. Dne 8. září 2026 Francie, Británie a Kanada oznámily záměr zakázat dovoz z izraelských osad, proti čemuž Izrael vystoupil.

Itálie uznala Izrael v lednu 1949. Vztahy zahrnují vědecký výzkum, obchod a kulturní výměnu. Dne 14. dubna 2026 premiérka Giorgia Meloniová oznámila pozastavení automatického prodlužování dohody o obranné spolupráci. Rozhodnutí se týkalo vojenského rámce, diplomatické vztahy pokračovaly.

Indie a Izrael navázaly plné diplomatické vztahy 29. ledna 1992. Spolupracují v obraně, zemědělství, vodohospodářství a technologiích. Při návštěvě Naréndry Módího 25.–26. února 2026 vlády povýšily vztahy na zvláštní strategické partnerství a dohodly širší spolupráci v nových technologiích, zemědělském výzkumu a obchodu. Jednání o volném obchodu pokračovala v červenci 2026.

Maďarsko obnovilo plné diplomatické vztahy s Izraelem 18. září 1989 po jejich přerušení v roce 1967. V květnu 2026 zrušilo plánovaný odchod z Mezinárodního trestního soudu. Soud 1. června potvrdil, že Maďarsko zůstane stranou Římského statutu, čímž změnilo politiku předchozí vlády.

Československo uznalo Izrael v květnu 1948 a během války za nezávislost dodávalo zbraně a poskytovalo vojenský výcvik. Vztahy přerušené v roce 1967 byly obnoveny 9. února 1990. Izrael navázal diplomatické vztahy se samostatnou Českou republikou 1. ledna 1993. Partnerství zahrnuje obchod, obranu, výzkum a kulturní výměnu.

Argentina a Izrael navázaly diplomatické vztahy 31. května 1949. Při návštěvě v dubnu 2026 Javier Milei znovu potvrdil plán přesunout argentinské velvyslanectví do Jeruzaléma. Oficiální diplomatický seznam při kontrole v říjnu 2026 stále uvádí Herzliji; oznámený přesun je třeba odlišovat od dokončeného stěhování.

Řecko a Izrael navázaly plné diplomatické vztahy v roce 1990. Spolupráce zahrnuje vojenský výcvik, cestovní ruch, energetiku a námořní bezpečnost. Na summitu 22. prosince 2025 v Jeruzalémě se Řecko, Kypr a Izrael dohodly na hlubší obranné spolupráci, ochraně námořní infrastruktury a energetických propojeních při pokračování formátu 3+1 s USA.

Izrael a Kypr navázaly plné diplomatické vztahy po kyperské nezávislosti v roce 1960. Spolupracují v energetice, cestovním ruchu, hašení požárů, zdravotnictví a obraně. Kypr se účastní trojstranného rámce s Řeckem a Izraelem a koordinuje námořní humanitární koridor Amalthea s Izraelem a mezinárodními partnery. Navrhovaná elektrická a plynová propojení jsou samostatné projekty s vlastními termíny schvalování a výstavby.

Ázerbájdžán a Izrael navázaly diplomatické vztahy 7. dubna 1992. Ázerbájdžán slavnostně otevřel své velvyslanectví v Izraeli 29. března 2023. Při jednání v Baku 26. ledna 2026 vlády diskutovaly o spolupráci v obchodu, energetice, zemědělství, vodním hospodářství, cestovním ruchu a umělé inteligenci.

Dohoda o volném obchodu mezi Kanadou a Izraelem vstoupila v platnost v roce 1997, její modernizace v roce 2019. Kanadské oficiální údaje uvádějí obchod se zbožím přes 2,1 miliardy kanadských dolarů v roce 2025. Kanada uznala Palestinu 21. září 2025 a v září 2026 s Británií a Francií oznámila plán omezit dovoz z izraelských osad, proti němuž Izrael vystoupil.

Austrálie a Izrael navázaly diplomatické vztahy v roce 1949. Zahrnují obchod, výzkum a memorandum o kybernetické bezpečnosti podepsané v lednu 2019. Austrálie uznala Palestinu 21. září 2025 a uvedla, že Hamás nesmí mít vládní roli. Izrael uznání odmítl s tím, že odměňuje Hamás místo podpory vyjednaného řešení.

Japonsko a Izrael navázaly diplomatické vztahy v roce 1952. Investiční smlouva vstoupila v platnost v roce 2017 a v listopadu 2022 zahájily společnou studii možného hospodářského partnerství. Na pátém politicko-vojenském dialogu v Tokiu 28. ledna 2026 jednaly o vzájemných vztazích a regionální bezpečnosti.

Jižní Korea a Izrael navázaly diplomatické vztahy 10. dubna 1962. Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost 1. prosince 2022. Korejsko-izraelská nadace průmyslového výzkumu a vývoje, založená v roce 2001 podle dohody z roku 1998, podporuje společné projekty firem obou zemí.

Brazílie a Izrael navázaly diplomatické vztahy v roce 1949. Dohoda Mercosur–Izrael platí pro Brazílii od dubna 2010; podle Brazílie dosáhl obchod v roce 2025 hodnoty 1,9 miliardy USD. Izrael v srpnu 2025 snížil úroveň zastoupení poté, co Brazílie neschválila navrženého velvyslance. Izraelské velvyslanectví uvádí jako chargé d'affaires Rashu Athamni.

Egypt a Izrael podepsaly mírovou smlouvu 26. března 1979 po dohodách z Camp Davidu z roku 1978. Ukončila válečný stav a stanovila izraelské stažení ze Sinaje. Ekonomiky spojuje obchod, zemědělství a zemní plyn. V lednu 2026 schválili partneři Leviatanu rozšíření kapacity pro zvýšení dodávek Izraeli, Egyptu a Jordánsku.

Izrael a Jordánsko podepsaly mírovou smlouvu 26. října 1994. Zakládá diplomatické vztahy a upravuje hranice, bezpečnost, vodu, obchod a dopravu. Článek 9 uznává zvláštní roli Jordánska u muslimských svatyní v Jeruzalémě. Příděly vody a dodatečné dodávky jsou samostatná ujednání; smlouva Jordánsku nedává svrchovanost nad Jeruzalémem.

Izrael a SAE navázaly diplomatické vztahy prostřednictvím Abrahamovských dohod v září 2020 a v roce 2021 si vyměnily velvyslance. Dohoda o komplexním hospodářském partnerství vstoupila v platnost 1. dubna 2023. Zahrnuje zboží, služby a digitální obchod; cla se u některých výrobků snížila okamžitě, u jiných postupně.

Bahrajn se připojil k Abrahamovským dohodám v září 2020. Společné komuniké z 18. října navázalo diplomatické vztahy spolu s dohodami o obchodu, letectví, financích, komunikacích a zemědělství. Kontakty pokračovaly: korunní princ a premiér Salman bin Hamad Ál Chalífa přijal izraelského velvyslance Šmuela Revela 25. prosince 2025.

Maroko a Izrael obnovily oficiální vztahy v prosinci 2020. Zahrnují marocké židovské dědictví, turistiku, obchod a obranu. Po summitu s účastí USA 16. září 2026 Izrael oznámil dohodu o povýšení misí na velvyslanectví, jmenování velvyslanců a rozšíření letů. Dohody o ochraně investic a dvojím zdanění měly být dokončeny do konce roku 2026.

Súdán oznámil záměr normalizovat vztahy s Izraelem v říjnu 2020 a 6. ledna 2021 podepsal deklaraci Abrahamovských dohod. Úplná dvoustranná smlouva nebyla uzavřena. Převrat v říjnu 2021 a občanská válka zahájená v dubnu 2023 proces zastavily.

Saúdská Arábie nemá s Izraelem formální diplomatické vztahy. Rijád spojuje normalizaci s palestinskou státností, americká diplomacie s obrannou a civilní jadernou spoluprací. V červenci 2026 Trump znovu usiloval o saúdskou účast v Abrahamovských dohodách. V červenci 2022 království otevřelo vzdušný prostor všem civilním dopravcům včetně izraelských letů.

Omán hostil izraelské premiéry včetně Jicchaka Rabina, Šimona Perese a Benjamina Netanjahua, ale nemá s Izraelem formální diplomatické vztahy. V únoru 2023 otevřel vzdušný prostor všem způsobilým civilním dopravcům a umožnil izraelské přelety. Udržuje diplomatické kanály s Íránem a zprostředkovával americko-íránská jednání.

Izrael začal 13. června 2025 útočit na íránské jaderné, raketové a velitelské cíle. Írán odpověděl raketami a drony; raketa 19. června zasáhla nemocnici Soroka v Beerševě. USA samostatně 22. června udeřily na Fordo, Natanz a Isfahán v operaci Půlnoční kladivo. Příměří zprostředkované USA začalo 24. června. Jednalo se o boje roku 2025; Izrael a USA zahájily další tažení proti Íránu v únoru 2026.

Írán poskytoval zbraně, finance a výcvik skupinám útočícím na Izrael, včetně Hizballáhu, Hamásu a Húsíů. Jaderné ověřování zůstává nevyřešené: Francie, Německo, Británie a USA 9. září 2026 uvedly, že MAAE od června nemá přístup k deklarovaným zařízením ani informace potřebné k ověření íránského jaderného materiálu.

Izrael v září 2024 rozšířil tažení proti Hizballáhu v Libanonu po soustavných útocích na sever Izraele. Náletem 27. září byl zabit Hasan Nasralláh; pozemní operace mířily na pozice, sklady zbraní a tunely Hizballáhu v jižním Libanonu. Příměří vstoupilo v platnost 27. listopadu. Konflikt však trvale neukončilo: rozsáhlé boje se obnovily v březnu 2026.

Boje pokračovaly v roce 2026 navzdory dalším pokusům o příměří. Hizballáh je ozbrojená organizace v Libanonu, odlišná od libanonského státu a jeho armády.

Válka začala útokem vedeným Hamásem 7. října 2023, při němž bylo zabito asi 1 200 lidí a 251 rukojmích odvlečeno do Gazy. Izrael zahájil operace proti Hamásu a dalším ozbrojeným skupinám s cílem zničit jejich vojenské kapacity a vrátit rukojmí. Boje se rozšířily do Libanonu, Íránu a na další fronty. Po příměří v Gaze z října 2025 pokračovaly izraelské operace podél Žluté linie. Nalezením a návratem těla Rana Gviliho 26. ledna 2026 byl dokončen návrat všech rukojmích, živých i mrtvých.

Íránem podporovaní Húsíové ovládají velkou část severního Jemenu. Od roku 2023 napadali Izrael raketami a drony a narušovali plavbu v Rudém moři, což vyvolalo izraelské údery a mezinárodní námořní operace. Příměří zprostředkované Ománem v květnu 2025 platilo mezi USA a Húsíi, nikoli Izraelem. Útoky na Izrael obnovili během války s Íránem v březnu 2026.

Po pádu Bašára Asada v prosinci 2024 Izrael rozmístil síly v nárazníkové zóně Golan a napadl syrské vojenské prostředky s odkazem na bezpečnostní hrozby. Jednání v Paříži zprostředkovaná USA 6. ledna 2026 přinesla dohodu o komunikačním mechanismu pro zmírnění napětí a další kontakty. Rozhovory pokračovaly, ale spory o izraelské jednotky a širší bezpečnostní dohodu zůstaly nevyřešené.

Irák nemá diplomatické vztahy s Izraelem. Zákon z roku 2022 kriminalizuje normalizaci včetně politických a obchodních vazeb. Íránem podporované ozbrojené skupiny v Iráku napadaly izraelské a americké zájmy. Jejich odzbrojení či začlenění do státních sil zůstalo v roce 2026 sporné; Síly lidové mobilizace zahrnují více frakcí s různými vazbami na Írán.

Turecko uznalo Izrael v roce 1949. Za války v Gaze se vztahy prudce zhoršily: v květnu 2024 Turecko zastavilo obchod se zbožím a v srpnu 2025 oznámilo přístavní a letecká omezení, která se netýkala civilních tranzitních letů. V únoru 2026 zpřísnilo pravidla dokladů o preferenčním původu pro nepřímý obchod přes Evropu. Izrael omezení odmítl.

Katar nemá s Izraelem formální diplomatické vztahy. Izraelská obchodní kancelář působila v Dauhá od roku 1996 do uzavření na katarský příkaz v lednu 2009. Katar hostil politickou kancelář Hamásu a zprostředkovával jednání o rukojmích a příměří. Izrael napadl vůdce Hamásu v Dauhá 9. září 2025; Netanjahu později vyjádřil lítost nad smrtí katarského občana a uvedl, že cílem byl Hamás.

Palestinská samospráva vznikla v roce 1994 v rámci procesu z Osla pro omezenou samosprávu. Pravomoci a bezpečnostní režimy se na Západním břehu liší. Reforma plateb vězňům a rodinám útočníků zůstává sporná: Abbás v únoru 2025 nařídil systém podle potřeb; externí audit v roce 2026 zjistil značné oddělení od starého systému, Izrael a USA však tvrdí, že platby pokračují jinými kanály. USA v září 2026 prodloužily vízové sankce.

Abrahámovské dohody začaly dohodami Izraele, SAE a Bahrajnu v září 2020. Maroko obnovilo vztahy ještě téhož roku. Súdán podepsal deklaraci v lednu 2021, ale dvoustrannou normalizační smlouvu nedokončil. Kazachstán se připojil v listopadu 2025; diplomatické vztahy s Izraelem přitom navázal již v roce 1992.

I2U2 sdružuje Indii, Izrael, SAE a USA. První summit lídrů se konal 14. července 2022 s návrhy investic do potravinové bezpečnosti, energetiky, vody, dopravy, zdraví a technologií. Indie a Izrael v únoru 2026 potvrdily závazek k partnerství.

IMEC byl navržen v memorandu ze září 2023 jako spojení Indie, Arabského poloostrova a Evropy lodní dopravou, železnicí a energetickou infrastrukturou. Izrael a Jordánsko leží na zamýšlené trase, memorandum však nepodepsaly. Indie a Izrael jednaly o rozvoji iniciativy v únoru 2026. Plánovaný koridor není dokončenou souvislou dopravní sítí.

Východostředomořské plynové fórum se sídlem v Káhiře sdružuje Kypr, Egypt, Francii, Řecko, Izrael, Itálii, Jordánsko a Palestinu. Ministři v červnu 2026 jednali o regionálním energetickém propojení a zvolili izraelského ministra energetiky předsedou na srpen 2026 až červen 2027. EU, USA a Světová banka jsou pozorovateli.

Negevské fórum vzniklo ze summitu v Sde Bokeru v březnu 2022 za účasti Izraele, USA, Egypta, SAE, Bahrajnu a Maroka. Rámec spolupráce byl přijat v listopadu 2022; pracovní skupiny jednaly o regionálních projektech v lednu 2023. Další ministerský summit plánovaný v Maroku na rok 2023 byl odložen.

Izrael vstoupil do OSN 11. května 1949 na základě rezoluce Valného shromáždění 273. Má v něm hlas a účastní se institucí OSN. Doporučení shromáždění, závazná rozhodnutí Rady bezpečnosti a rozsudky mezinárodních soudů mají různé právní účinky; hlasování o Izraeli je třeba chápat v tomto institucionálním kontextu.

Asociační dohoda EU–Izrael platí od června 2000. V roce 2025 připadalo na EU 31,7% izraelského obchodu se zbožím: 43,3 miliardy eur, z toho dovoz EU z Izraele 15,3 miliardy a vývoz do Izraele 28 miliard. Komise navrhla pozastavení obchodních preferencí v září 2025; do září 2026 nebyl návrh kvůli neshodám členů přijat.

Izrael se stal členem OECD 7. září 2010. Organizace porovnává hospodářské a sociální údaje a hodnotí politiky. Přehled Izraele z roku 2025 zkoumal reakci ekonomiky na válku, životní náklady, infrastrukturu, vzdělávání, zaměstnanost a umělou inteligenci.

Izrael se v únoru 1995 připojil ke Středomořskému dialogu NATO. Partnerství umožňuje politické konzultace a praktickou bezpečnostní spolupráci se státy mimo alianci. Izrael není členem NATO a nevztahuje se na něj závazek kolektivní obrany, který článek 5 Severoatlantické smlouvy poskytuje členským státům.

Izrael vstoupil do Světové obchodní organizace 21. dubna 1995; jejího předchůdce GATT se účastnil od 5. července 1962. Členství zahrnuje závazky v oblasti zboží, služeb a duševního vlastnictví, přezkum obchodní politiky a řešení sporů. WTO zveřejňuje izraelské celní závazky a obchodní statistiky.

Ministerstvo obrany oznámilo exportní smlouvy podepsané v roce 2025 za 19,2 miliardy dolarů, téměř o 30 % více než v roce 2024. Evropa tvořila 36 %, Asie a Tichomoří 32 %, Blízký východ a severní Afrika 15 %, Severní Amerika 13 % a Latinská Amerika i Afrika po 2 %. Rakety a protivzdušná obrana představovaly 29 %. Jde o nové smlouvy s často víceletými dodávkami, nikoli hodnotu techniky odeslané v roce 2025.

Čína a Izrael navázaly diplomatické vztahy 24. ledna 1992. Obchodní vazby zahrnují kontejnerový terminál Bayport provozovaný SIPG, otevřený v Haifě roku 2021 a oddělený od Haifa Port Company. Politické rozpory trvají: v březnu 2026 Čína odmítla izraelské a americké údery na Írán, zatímco Izrael kampaň zdůvodnil íránskými jadernými a raketovými hrozbami. Herzog se 15. října 2026 setkal v Baku s Wang Iem a jednal o vzájemných vztazích a regionálním vývoji; upozornil na hrozby ze strany Íránu a jím podporovaných skupin.

Plné diplomatické vztahy se Sovětským svazem byly obnoveny 18. října 1991. Rusky mluvící Izraelci a židovské obce v Rusku udržují kulturní a rodinné vazby. Putin a Netanjahu jednali o Íránu v lednu 2026. Rusko má také strategické partnerství s Íránem včetně obranné a zpravodajské spolupráce; Izrael čelí íránským raketovým útokům a jeho vojenské schopnosti považuje za významnou hrozbu.