Infrastruktura

Červená linka byla otevřena v srpnu 2023 a spojuje Petach Tikvu, Bnej Brak, Ramat Gan, Tel Aviv–Jafu a Bat Jam. Trasa dlouhá 24 kilometrů má 34 stanic, z toho deset podzemních. Linku vybudovala NTA a provozuje ji Tevel. Je první provozovanou linkou lehké železnice v oblasti Dan.

Fialová linka se staví jako povrchová lehká železnice z centra Tel Avivu do východních měst včetně Ramat Ganu, Kirjat Ona, Or Jehudy a Jehudu–Monossonu. Aktualizovaný plán NTA uvádí 27 kilometrů a cílové otevření v roce 2028. Stavba a zakázky pokračují; linka ještě nepřepravuje cestující.

Zelená linka se staví mezi Rišon le-Cijonem a Cholonem na jihu, centrem Tel Avivu a Herzlijí na severu. Plánovaná trasa měří 39 kilometrů, z toho 4,5 pod zemí. NTA cílí na otevření jižní části v roce 2028 a celé linky v roce 2030; jde o plánované termíny, nikoli hotový provoz.

Plánované metro Tel Avivu zahrnuje tři linky, asi 150 kilometrů a 109 stanic v metropolitní oblasti. M1 je plánována na 85 kilometrů a 62 stanic. Probíhají zakázky a přípravné práce. NTA otevřela předkvalifikaci pro Infra 2 v srpnu 2026 s termínem podání v lednu 2027. Provoz pro cestující nezačal.

Elektrifikovaná trať spojuje jeruzalémské nádraží Jicchak Navon s letištěm Ben Guriona a Tel Avivem. Provoz na letiště začal v září 2018, přímé spojení do Tel Avivu HaHagana v prosinci 2019.

Izraelské železnice nahrazují dieselovou trakci elektrickými vlaky a trolejovým vedením. Program pokračuje; v roce 2026 vypsaly další zakázku na elektrifikaci.

Třiadvacetikilometrová odbočka otevřená v září 2017 spojuje pobřežní železnici u Akka s Ahihudem a Karmielem. Její trasa Galileou zahrnuje tunely Gilon.

Budovaná třicetikilometrová trať podél silnice 431 propojí Rišon le-Cijon s Modi'inem a jeruzalémským koridorem. Zahrnuje nové stanice Rišon le-Cijon Tašach a Ramla jih. Izraelské železnice plánují zahájení provozu v roce 2028.

Plánované prodloužení z Karmielu má přivést osobní železnici do Kirjat Šmony a Horní Galileje. Vládní program obnovy severu z června 2026 upřednostňuje další přípravu projektu. Trať není v provozu a nemá potvrzený termín otevření.

Navrhovaná železnice má prodloužit osobní i nákladní dopravu přes Negev a Aravu do Ejlatu. Jižní prodloužení plánuje Netivei Israel.

Prodloužení červené linky se otevřela v únoru 2025 a přivedla dopravu do Neve Ja'akov na severu a k nemocnici Hadasa Ein Kerem na jihozápadě. Navazují na tramvajovou trasu otevřenou roku 2011.

První spoj zelené linky, L3, se otevřel 21. srpna 2026 mezi HaTurim a Malchou: přibližně sedm kilometrů a 13 zastávek. Větve do Gila, na horu Skopus a do Givat Ša'ul patří k dalším etapám.

Modrá linka se staví a postupně propojí Ramot a Gilo přes centrum Jeruzaléma. Plánovaný podzemní úsek má 2,5 kilometru a tři stanice. Projekt J-Train zahrnuje také povrchové větve a servisní depo v Malše.

Alstom, Electra a Minrav uzavřely financování projektu Nofit 28. července 2026. Projekt propojí Haifu a Nazaret lehkou železnicí dlouhou 41 kilometrů s 20 zastávkami. Stavba a dodávky systémů pokračují.

Plánovaná lehká železnice v Beer Ševě zahrnuje spojení se zpravodajským areálem armády v Likitu. Premiér 14. května 2026 přijal meziresortní doporučení použít na trase Beer Ševa–Likit lehkou železnici místo rychlé autobusové dopravy.

Haifa Bayport je kontejnerový terminál provozovaný Shanghai International Port Group (SIPG), otevřený v září 2021. Velké kontejnerové lodě obsluhují dálkově řízené jeřáby. Jde o jiný podnik než historický haifský přístav vlastněný Adani a Gadotem.

Hadarom Container Terminal je soukromý kontejnerový terminál v Ašdodu, provozovaný dceřinou společností Terminal Investment Limited (TIL). Provoz zahájil v září 2021 vedle stávající společnosti Ashdod Port Company, avšak samostatně.

Prodej Haifa Port Company společnostem Adani Ports (70 %) a Gadot (30 %) byl dokončen 10. ledna 2023 za 4,1 miliardy šekelů. Koncese trvá do roku 2054. Jde o historický přístav, nikoli o Bayport společnosti SIPG.

Letiště Ramon severně od Ejlatu nese jméno astronauta Ilana Ramona a jeho syna Asafa. Městské letiště Ejlat tam přesunulo provoz 18. března 2019. Ramon také nahradil civilní osobní provoz letiště Ovda.

Oron získal v říjnu 2025 zakázku za 310 milionů šekelů na rozšíření terminálu 3 o 7 000 m² a vstup o 2 000 m² pro cestující z autobusů. Samostatná východní budova pro zavazadla získala souhlas v prosinci 2025; jde o odlišné projekty.

Shapir získal koncesi na severní prodloužení v červenci 2026. První etapa má asi 22 kilometrů ze Somechu do Bejt ha-Emeku a tři nové mimoúrovňové křižovatky. Trans Israel plánuje zahájení stavby v roce 2027 a otevření v roce 2030.

Silnice 16 byla otevřena 31. srpna 2022 jako západní vjezd do Jeruzaléma. Šestikilometrová trasa spojuje oblast Mocy s městem čtyřmi tunely, sedmi mosty a třemi mimoúrovňovými křižovatkami.

Vládní rozhodnutí 855 z července 2023 stanovilo rozšíření železniční sítě směrem na Kirjat Šmonu a Ejlat s rychlými i regionálními koridory. Jednotlivé projekty mají vlastní plánovací, finanční a stavební fáze; celostátní síť ještě není dokončena.

Leviatan zásobuje zemním plynem Izrael, Egypt a Jordánsko. Chevron jej provozuje s partnery NewMed Energy a Ratio. V lednu 2026 schválili rozšíření za 2,36 miliardy dolarů s cílem dosáhnout roční kapacity asi 21 miliard m³ v roce 2029.

Chevron oznámil dokončení rozšíření Tamaru 16. června 2026. Třetí podmořský plynovod a tři kompresory v Ašdodu zvýšily kapacitu z asi 1,1 na 1,6 miliardy krychlových stop denně.

Karish, plně vlastněný Energeanem, zahájil těžbu v říjnu 2022 přes plovoucí zařízení Energean Power. Karish North následoval v únoru 2024. Ve výsledcích ze září 2026 firma uvedla zprovoznění druhé linky na zpracování ropy během roku 2026.

Katlan je offshore projekt Energeanu propojující nová ložiska s Energean Power. První fáze zahrnuje Athenu a Zeus. Zpráva ze září 2026 zachovala cíl prvního plynu v prvním pololetí 2027; Hera a Apollo patří do pozdější fáze.

Plánovaný plynovod Ramat Chovav–Nicana přidá exportní trasu do Egypta. Vládní plány uvádějí asi 66 kilometrů pozemního potrubí a kompresorovou stanici. Jde o infrastrukturu pro vyšší vývoz z Leviatanu; trasa zatím není v provozu.

Plynovod EMG přepravuje izraelský plyn z Aškelonu do Egypta. Samostatné podmořské propojení mezi Ašdodem a Aškelonem rozšiřuje navazující síť. NewMed uvedl, že Chevron potvrdil jeho dokončení 8. července 2026.

V srpnu 2025 se partneři Leviatanu dohodli na prodeji asi 130 miliard dodatečných m³ plynu Egyptu s odhadovanými tržbami 35 miliard dolarů. Izrael vývoz schválil v prosinci 2025. Postupné dodávky závisejí na rozšíření těžby a potrubí; nejde o již získané příjmy.

Návrh z roku 2022 spojoval za účasti SAE 600 MW jordánské solární energie s 200 miliony m³ izraelské odsolené vody ročně. Jordánsko v listopadu 2023 odmítlo podpis realizační dohody během války v Gaze po útoku Hamásu ze 7. října. Výměna nefunguje.

Ašalim zahrnuje samostatné solárně-termální a fotovoltaické elektrárny v Negevu. Megalim používá 121MW solární věž; Negev Energy 121MW parabolická koryta s tepelnou akumulací asi na 4,5 hodiny.

Financování 265MW fotovoltaického projektu EDF u Dimony bylo uzavřeno v roce 2026. Areál zabírá asi 3 000 dunamů. Právní poradce uvádí přibližně dva roky stavby a 25 let provozu; plánovaná kapacita ještě není skutečnou výrobou elektřiny.

Pravidla účinná od 11. prosince 2025 vyžadují solární panely na nových samostatných domech se střechou nad 100 m² a nových nebytových budovách se střechou nad 250 m², s výjimkami. Ostatní nové obytné budovy musí být připraveny na budoucí instalaci.

Energetický úřad zadal v únoru 2025 jedenáct projektů bateriových úložišť s výkonem 1 500 MW a nejméně čtyřhodinovou kapacitou. Pokrývají sever, západní Negev a Aravu. Nasmlouvaný výkon nelze počítat jako již provozované úložiště.

Přečerpávací elektrárna Kochav ha-Jarden o výkonu 344 MW byla připojena v únoru 2025. Ukládá energii čerpáním vody vzhůru a vyrábí elektřinu jejím zpětným průtokem turbínami. Doplňuje 300MW elektrárnu Gilboa.

Přečerpávací elektrárna Manara o výkonu 156 MW se nadále staví v Horní Galileji. Zpráva Ellomay ze srpna 2026 uvádí postup prací a pokračující jednání o náhradách za válečná zpoždění a změnách financování.

Větrný park Genesis Wind společnosti Enlight na Golanských výšinách má výkon 207 MW a komerčně funguje od října 2023. Výroba závisí na větru; instalované megawatty měří kapacitu, nikoli nepřetržitou výrobu.

Reforma z roku 2018 oddělila řízení soustavy do Nogy a stanovila prodej elektráren IEC soukromým výrobcům. IEC si ponechává významné přenosové a distribuční úkoly. Od července 2024 mohou domácnosti volit dodavatele bez chytrého elektroměru; síť zůstává regulovaná.

Great Sea Interconnector je plánované elektrické propojení Řecka přes Kypr s Izraelem. Developer uvádí počáteční výkon 1 000 MW a Kypr–Krétu jako první etapu, Izrael později. Financování i výstavba obou úseků jsou v různých fázích.

EastMed–Poseidon je navrhovaný plynovod z východního Středomoří přes Kypr a Řecko do Itálie. IGI Poseidon uvádí celkovou trasu asi 2 100 kilometrů a projektovanou kapacitu 12–20 miliard m³ ročně. Projekt je stále ve vývoji.

Sorek B, také Be’er Miriam, dodává odsolenou mořskou vodu do národní sítě. IDE oznámila provoz v březnu 2025 s roční produkcí 200 milionů m³. Reverzní osmóza využívá vysokotlaká čerpadla poháněná párou a vlastní elektrárnu.

Sorek A funguje od roku 2013 na středomořském pobřeží jižně od Tel Avivu. Závod na reverzní osmózu mořské vody má smluvní roční dodávku přibližně 150 milionů m³. Jde o samostatný provoz vedle Soreku B.

Odsolovací závod v Aškelonu byl otevřen v roce 2005 a dodává asi 120 milionů m³ ročně. V květnu 2026 vláda schválila rozšíření na přibližně 220 milionů v rámci nové koncese.

Závod na reverzní osmózu mořské vody v Chadeře vedle elektrárny Orot Rabin funguje od roku 2010. IDE uvádí roční dodávku 137 milionů m³. S ostatními pobřežními závody zásobuje národní vodní systém.

Palmachim funguje od roku 2007 a byl rozšířen v letech 2010 a 2013. Provozovatelem reverzní osmózy je BlueGen; Generation Capital uvádí 51% podíl přes BlueGen a maximální roční kapacitu 105 milionů m³. Model výstavby, vlastnictví a provozu zachovává soukromé vlastnictví i po koncesi.

IDE staví odsolovací závod Západní Galilea, také Birkat Miriam, se smluvní roční kapacitou 100 milionů m³. Evropská investiční banka podepsala v roce 2023 úvěr 150 milionů eur. Průvodce amerického ministerstva obchodu z března 2026 očekával zahájení provozu počátkem roku 2027.

Šafdan čistí odpadní vody aglomerace Dan pro zemědělské využití. Mekorot popisuje další filtraci půdou a zvodní a následnou dopravu Třetím přivaděčem do Negevu. Podle společnosti jím ročně protéká asi 140 milionů m³ recyklované vody.

Projekt obrácení toku společnosti Mekorot posílá odsolenou středomořskou vodu na sever potrubím, čerpacími stanicemi a nádržemi směrem ke Galilejskému jezeru. Firma uvádí počátek provozu začátkem roku 2023. Systém podporuje zásobování severu a jezera i vodní závazky Izraele vůči Jordánsku.

Návrh z roku 2022 spojoval za účasti SAE 600 MW jordánské solární energie s 200 miliony m³ izraelské odsolené vody ročně. Jordánsko v listopadu 2023 odmítlo podpis realizační dohody během války v Gaze po útoku Hamásu ze 7. října. Výměna nefunguje.

Izraelská výstavba optiky připojuje domácnosti a firmy k rychlému pevnému internetu. Na konci června 2026 Bezeq hlásil dosah 3,028 milionu domácností a 1,061 milionu maloobchodních a velkoobchodních optických přípojek. Dosah měří dostupnost sítě, předplatné její využití.

Izraelští operátoři nabízejí komerční 5G od roku 2020. V červenci 2026 poradní tým ministerstva komunikací doporučil odstranit překážky výstavby a zlepšit pokrytí. Vypínání 2G a 3G zahrnovalo prodloužení do roku 2026, takže původní termín prosinec 2025 neplatil jednotně.

Projekt Blue–Raman společností Google a Sparkle má spojovat jižní Evropu s Indií přes Izrael a Jordánsko. Blue vede přes Itálii, Francii, Řecko a Izrael; Raman přes Jordánsko, Saúdskou Arábii, Džibutsko a Omán do Indie. Trasa se liší od zavedeného egyptského koridoru.

2Africa propojuje Afriku s Evropou a Blízkým východem, bez přímého vyústění kabelu v Izraeli. Meta oznámila dokončení hlavní sítě v listopadu 2025; samostatné rozšíření Pearls tehdy plánovala na rok 2026.

Gov.il sdružuje vládní informace a online služby. Osobní oblast MyGov využívá národní digitální identifikaci pro přístup k osobním dokumentům, žádostem a službám zapojených veřejných institucí.

DigiTel pro obyvatele Tel Avivu–Jaffy spojuje městská oznámení, výhody a osobní zónu služeb. Registrovat se mohou obyvatelé od 14 let; služby zahrnují místní daň, parkování, vzdělávání a sledování žádostí zaslaných městu.

Tekuma koordinuje obnovu obcí u Gazy po útoku Hamásu ze 7. října 2023. V září 2026 hlásila návrat více než 90 % obyvatel; návrat do Be’eri se plánoval postupně do července 2027 a do Nir Ozu od konce roku 2027.

Obnova severu zahrnuje bydlení, veřejné služby a místní ekonomiku po útocích Hizballáhu a evakuaci příhraničních obcí. Vládní rozhodnutí 4238 z června 2026 stanoví regionální program na roky 2026–2030; schválený rozpočet sám o sobě neznamená dokončení projektů.

Bývalé letiště Sde Dov se přestavuje podle telavivského plánu TA/4444. Město uvádí 16 000 bytů pro asi 40 000 obyvatel, včetně přibližně 2100 městských bytů s dostupným nájmem, parky, ulice se smíšeným využitím a plánované stanice Zelené linky.

Holonský rámec H/619 řídí obnovu starších čtvrtí přestavbou nebo zpevněním budov. Stavební práva váže na charakter ulic, veřejná prostranství a dopravní koridory; jednotlivé projekty stále vyžadují příslušná územní schválení a povolení.

Ročenka Správy plánování za rok 2025 uvádí schválení 223 164 bytových jednotek, z toho 25 279 místními orgány. Schválení plánů, stavební povolení, zahájené stavby a dokončené byty jsou různé ukazatele; tento počet nevyjadřuje byty předané obyvatelům.

Iron Dome čelí vzdušným hrozbám krátkého dosahu pomocí střel Tamir. V listopadu 2025 oznámil společný podnik Raytheon–Rafael R2S kontrakt za 1,25 miliardy dolarů na dodávky Izraeli ze závodu v Camdenu v Arkansasu; izraelské ministerstvo obrany v roce 2026 oznámilo další modernizační testy.

Davidův prak je operační vrstvou izraelské protivzdušné obrany, vyvinutou společně s USA. Americká agentura protiraketové obrany v únoru 2026 oznámila úspěšné modernizační testy vycházející z bojových zkušeností, se scénáři zahrnujícími rakety, řízené střely, letadla a drony.

Arrow 3 zachycuje balistické střely mimo atmosféru a je operační od roku 2017. Společně s Arrow 2 tvoří horní obrannou vrstvu; v srpnu 2026 Izrael a americká agentura protiraketové obrany oznámily další test systému Arrow.

Arrow 4 je izraelsko-americký vývojový program vedený IAI, který má při měnících se hrozbách nahradit Arrow 2. Výhled výroby nepotvrzuje operační nasazení; zpráva americké agentury ze srpna 2026 stále uvádí nasazený systém jako Arrow 2 a Arrow 3.

První výkonný laserový systém Iron Beam byl předán IDF 28. prosince 2025. Rafael jej vyvinul s laserovým zdrojem od Elbitu jako doplněk raketové obrany proti raketám, minometným střelám a dronům; dodání první jednotky neznamená celostátní pokrytí.

Systém na hranici Gazy spojuje nadzemní plot a podzemní obranu proti přeshraničním tunelům, dokončené v prosinci 2021. Hamás při útoku 7. října 2023 plot prorazil; IDF poté poškozené úseky opravily a posílily.

Izrael dokončil bezpečnostní plot na egyptské hranici v roce 2013. Fyzické překážky, dohled a hlídky společně odhalují a brání nepovolenému překračování hranic; plot je součástí hraniční obrany, nikoli překážkou pro vzdušné hrozby.

Vládní infrastrukturní program 2026 uvádí hraniční zeď u Libanonu jako rozestavěnou. Tento projekt je oddělený od rozmístění IDF v jižním Libanonu, které armáda v září 2026 popsala jako ochranu proti útokům Hizballáhu a obnově jeho vojenské infrastruktury.

Stavba východní bezpečnostní bariéry začala v prosinci 2025 na dvou úsecích o celkové délce asi 80 km. Ministerstvo obrany plánuje přibližně 500 km od jižních Golan severně od Ejlatu za odhadovaných 5,5 miliardy šekelů; další úseky vznikají postupně.

Výcvikový areál Ariela Šarona u Jeruchamu zahájil provoz v květnu 2015 a první stěhování dokončil v létě 2016. Sdružuje sedm škol IDF, včetně vojenského lékařství, logistiky, spojů, vojenské policie a personalistiky; novější zpravodajský a technologický kampus jsou samostatné projekty.

Komunikační kampus v Beerševě je součástí přesunu IDF na jih. Dodavatel Shikun & Binui oznámil první provoz v dubnu 2026, zatímco samostatný zpravodajský kampus zůstával ve výstavbě; nejde o jednu dokončenou základnu.

Obnova Soroky následuje po zásahu íránskou raketou v červnu 2025. Plán schválený v roce 2026 zahrnuje chráněnou lůžkovou budovu a další věže; státních 360 milionů šekelů na roky 2026–2030 je příspěvek, nikoli celková cena či důkaz dokončení stavby.

Plánovaná podzemní nemocnice Ichilov ve věži Alrov získala grant Helmsley 10 milionů dolarů. Oznámení z října 2025 popisuje plánovaných 250 lůžek, rozšiřitelných na 400, v parkovacím podlaží přestavitelném do 24 hodin pro nouzovou péči.

Izraelské programy ochrany zahrnují opravy veřejných krytů, mobilní kryty a chráněné místnosti v domech. V září 2026 ministerstvo obrany oznámilo rozšíření Severního štítu na způsobilé obce do 9 km od Libanonu s příspěvky až 182 000 šekelů na vlastní výstavbu podle podmínek nároku.

Satelitní snímky zkoumané Associated Press v září 2025 ukázaly rozsáhlou výstavbu ve výzkumném centru Dimona. Odborníci se neshodli na účelu stavby a Izrael jej veřejně nepotvrdil; dostupné důkazy nepotvrzují dokončení ani provoz nového reaktoru.